Říjen 2011

Peeling pro tělo a obličej

20. října 2011 v 10:26 | krasna.nova.cz |  Kosmetika

Peeling pro tělo a obličej

Peeling
aktualizováno 04.10.2011, 00:00 | Krásná.cz/Mersmerize
Pokud ti tvoje pokožka přijde hrubá, nebo na ní máš dokonce i šupinky (i to se může stát), zřejmě jsi vhodná kandidátka na použití peelingu.
Ten ale nemusíš používat jen tehdy, když se ti na pleti objeví nějaký ten nedostatek. Pleti samotné totiž prospěje pravidelný kvalitní peeling. Je na tobě, jakou značku či výrobek použiješ, v dnešní době v drogeriích už bývají jen kvalitní. Jenom si musíš najít ten nejvhodnější pro tvou pokožku.

Peelingy rozlišujeme na obličejové (pleťové) a na tělové. Každý je jiný, každý působí jinak, takže rozhodně neimprovizuj tak, že peeling na tělo použiješ na pleť - kůže zde je až moc citlivá a mohla bys jí jen ublížit.

Co to vlastně ten peeling je? Většinou je to gel nebo krém různé hustoty, ve kterém jsou přidané hrubé kousky, kterými promasíruješ obličej nebo celé tělo - pleť tím zjemňuješ, zbavuješ ji nečistot, odumřelých buněk a působení toxických látek.

Používá se nejen na obličej, peeling se hodí na celé tělo, zejména na oblasti, kde tě trápí zhrublá pleť nebo různé krupičky a pupínky, jako jsou zadní strany paží a zadeček. Pravidelný peeling si s tím hravě poradí.

Na drtivé většině peelingů je napsáno, jak často by se měly používat. Pokud je na něm napsáno např. 1x týdně, určitě si nemysli, že každodenním používáním bude tvoje pleť ještě hezčí - naopak, unavíš ji a přetížíš, a to pro ni není přínosné.



Na jiných výrobcích je však napsáno, že jsou vhodné i ke každodennímu používání. Nestrachuj se, většinou jsou tyto peelingy jemné a obsahují drobounké obrušující částečky, takže tvému obličeji neuškodí ani častější používání.
Před každým "peelingováním" pleť důkladně odlič a umyj, aby na ní nebyly žádné pozůstatky make-upu, řasenky a jiných líčidel. Pleť musí být krásně čistá. Samotný peeling můžeš nanášet a vmasírovat prsty, nebo si v drogerii koupit houbičku určenou na peeling - jde obojí, záleží na jen na tobě, co ti bude více vyhovovat.


Peeling dáváme na mírně vlhkou až mokrou pleť a jemně (ne silou), nejlépe krouživými pohyby vmasírujeme do obličeje. Po peelingu se nedoporučuje používat líčidla - alespoň ne hned po vyčištění. Pleť nech alespoň hodinku odpočinout.
Peeling pořídíš v každé drogérii cca od 70 - 400 Kč. Při výběru se řiď značkou, se kterou máš dobré zkušenosti, hustotou přípravku, aby se ti dobře nanášel, vůní a složením, aby ti peeling zbytečně nedráždil pokožku.

JAK NA HALLOWEENSKÝ MAKE-UP?

20. října 2011 v 10:07 | Bravogirl.cz |  Kosmetika

JAK NA HALLOWEENSKÝ MAKE-UP?

Svátek všech duchů se blíží! Dáme ti pár tipů, jak na něj připravit svůj obličej. :o)

Co budeš potřebovat?

Bílý make-up, černé a zelené oční stíny bez třpytek, bílou a černou rtěnku, umělou krev a paruku. Vše seženeš v karnevalových potřebách nebo obchodech s ptákovinami.

Zdroj: fotolia.com

Krok 1

Po své tváři, krku, dekoltu, rukou a všech ostatních místech, která budou pod tvým kostýmem vidět, rozetři bílý make-up. Dodá ti dokonale mrtvolnou barvu.

Krok 2

Prsty nebo štětečkem naber černé stíny a aplikuj je pod oči. Neboj se přitlačit, čím budou tvé "kruhy pod očima" tmavší, tím budeš vypadat děsivěji. Jemněji (tak abys vytvořila pouze šedý odstín) nanes černé stíny i na lícní kosti tam, kde si obvykle dáváš tvářenku, na špičku brady, na horní část čela, kolem úst a na spánky. To všechno abys byla vystínovaná jako kostra.

Krok 3

Pokud chceš působit jako už hodně uleželý zombík, použij kolem očí zelený stín bez třpytek. Dodá ti jedinečný hnilobný look.

Krok 4

Na rty použij bílou rtěnku a černou rtěnkou do ní udělej trhliny nebo opačně.

Krok 5

Nezapomeň na umělou krev! Obzvlášť efektivní bude, když ti poteče z ucha nebo nosních dírek. U úst by mohla připomínat pořádně velký krvavý opar a k zahození není ani krvácející koutek oka nebo klouby na rukou. Záleží na tvé fantazii. Umělou krev nanášej štětečkem.

Krok 6

Vyštrachej doma starou paruku, kterou můžeš zničit. Natupíruj vlasy na paruce tak, aby trčely do všech stran a aby v žádném případě nepůsobily zdravě a přirozeně.

V 16 mámou !!

12. října 2011 v 21:35 | bravogirl.cz |  Zábavička

V ŠESTNÁCTI MÁMOU!

Sotva dokončily základku, už se musí starat o vlastní děti. Jak to zvládají? Vyzpovídali jsme tři maminy.

Zdroj: fotolia.com

Anna, 17 let: JSEM NAPŮL MÁMA A NAPŮL PUBERŤAČKA

Anna se o svém těhotenství dověděla až v 7. měsíci. Její přítel, i když si dítě přál, se na ni nakonec vykašlal. Na potrat už bylo pozdě, a tak je mámou dnes šestnáctiměsíční Klaudie.

Anička žije v ústavu pro nezletilé matky v Praze 4 už přes rok a půl. Její příběh se od příběhů ostatních holek tady přeci jen v něčem liší. Zatímco pro ostatní bylo těhotenství neplánované, ona se mámou chtěla stát. "Když mi přítel řekl, že by chtěl mimčo, souhlasila jsem. Bylo mi sice teprve patnáct, ale byla jsem do něj tak zabouchnutá, že bych pro něj udělala cokoli. Je to neuvěřitelné, ale na svoje těhotenství jsem přišla až v sedmém měsíci, kdy jsem ucítila pohyby v břiše. Do té doby jsem žádné změny nepozorovala, dokonce jsem byla pořád štíhlá! Byl to docela šok, ale já se moc těšila. Jenže happyend se šťastnou rodinkou se nakonec nekonal. Měla jsem předtím hodně problémů. Máma si nepřála, abych s přítelem byla, a tak jsem kvůli tomu chodila za školu a utíkala z domu. Brzy jsem proto byla pod dohledem sociálky. Ta také nakonec rozhodla, že ještě jako těhotná půjdu do diagnosťáku. Přítel za mnou ještě tak měsíc a půl jezdil a pak ho to přestalo bavit. Možná ho odradila dálka nebo dostal strach. Hrozně mě tím zklamal. Kdyby to šlo, šla bych v tu chvíli na potrat, ale dnes jsem moc ráda, že na to už bylo pozdě. Po porodu jsem přišla sem. Péče o malou mi naštěstí něděla velké problémy. S podporou vychovatelek jsem to brzy začala zvládat. I ostatní maminy jsou většinou v pohodě. Spojuje nás podobný osud, a tak si snažíme pomáhat. Dalo by se tedy říct, že si mateřství užívám. Na druhou stranu je fakt, že občas se pořád cítím být puberťačkou. Někdy mě napadá, že bych se nejradši sebrala a šla se bavit jako dřív třeba na diskotéku, s kámošema ven nebo na nákupy. Ale samozřejmě, že to nakonec neudělám. Už bych malou nedokázala opustit. Věřím, že být takhle mladou mámou má výhodu hlavně v tom, že si jednou s Klaudinkou budeme víc rozumět. Mám přítele, za kterým stejně jako za svou rodinou, každých 14 dní jezdím. Moc bych si přála, aby to už tentokrát vyšlo a abychom mohli jednou žít všichni pohromadě.

Pomoc, jsem těhotná!!!

Pokud máš strach, že jste to jaksi nevychytali s ochranou a můžeš být těhotná, udělej si hned těhotenstký test. Čím dřív víš, jak dopadl, tím lépe. Nezbývá ti totiž moc času, aby sis mohla rozmyslet, co bude dál. Rozhodnutí, dítě si ponechat, nebo ne, je velice težké. Promluv si o tom se svým přítelem a s rodiči. Pomoc taky najdeš vPoradnách pro ženy a dívky, jejichž pobočky jsou v několika městech ČR. Seznam najdeš nawww.poradnaprozeny.eu. Pomáhají v obtížných životních situacích vzniklých (nejen) těhotenstvím. Všechny jejich služby jsou zdarma a zachovává se tu naprostá diskrétnost. Volat můžeš na krizovou linku 603 210 999.


Zdroj: fotolia.com

Jarka, 18 let: ROMAN JE SMYSL MÉHO ŽIVOTA

Jarka je už plnoletá, a proto bude muset ústav brzy opustit. Doma bohužel nemá ideální podmínky, a tak ji čeká azylový dům. Potom, doufá, už snad vlastní bydlení a spokojený život...

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, bylo mi šestnáct a čekal mě nástup na učňák. Naši byli zaskočení, ale nikdo mi nic nevyčítal. Jen táta Romči chtěl, abych šla na potrat. Dost těžko bych to nesla, a tak jsem prostě nešla a celý těhotenství si docela užívala. Porod nakonec proběhl císařským řezem. Jizva po něm dlouho bolela, ale pohled na mýho synka mi vždycky hned zvedl náladu. A tak to je vlastně pořád. Pokaždé, když trochu zapochybuju nebo mám pocit, že to nezvládám, jeho úsměv nebo pokroky mi dodají spoustu sil. Mám pocit, že od jeho narození jsem úplně jiný člověk. Hrozně rychle jsem najednou dospěla a uvědomuju si, že mám zodpovědnost a že už si nemůžu dělat, co chci. Vím, že mě Romča potřebuje. Začátky tady ale nebyly jednoduchý. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si zvykla jak na prostředí, na ostatní maminy, tak i na své povinnosti a řád... Někdy mě štve, že tu nemáme větší volnost, že se nemůžu kdykoliv sebrat a jít s Romčou třeba někam ven. Jinak si ale nestěžuju. Vychovatelky jsou moc milý a ochotný, a tak nám tu vlastně nic nechybí. Teda kromě rodiny, kterou nic nenahradí. Stejně jako většina holek tady, ani já se nemůžu domů jen tak vrátit. Nemáme tam bohužel vyhovující podmínky. Za tři měsíce mě proto čeká azylový dům, kde bych snad mohla bydlet i s mámou. A pak doufám, že mi přidělí vlastní byt. Až malý půjde do školky, ráda bych dohnala školu a vyučila se na kuchařku. Přítel a otec Romči se o nás bohužel nezajímá, ale já mu pořád dávám šanci. Kdyby vážně chtěl, odpustila bych mu, a mohli bychom žít pohromadě. Jinak si budu muset hledat náhradního a mnohem lepšího tatínka...

Tři otázky pro vychovatelku Janu:

1. Jak to holky, které se stanou mámou v tak mladém věku, zvládají? Jak moc jim pomáháte?
Nezletilé maminky jsou v mnohem složitější situaci než dospělé ženy. Naším úkolem je především naučit je zvládat péči o jejich dítě. Samozřejmě nastávají situace, kdy je to pro některé dívky velmi náročné.
Nechtějí něco dělat, nebaví je to... Jsou mladé, a leckdy by raději šly na rande, než kojily a přebalovaly.

2. Co otcové dětí? Mají o ně zájem? Stýkají se vůbec?
Bohužel většinou o děti nestojí. Jsou to mladí kluci a za miminko necítí žádnou zodpovědnost, vlastně je často ani nezajímá. S jeho mámou to pro ně byla jen chvilková záležitost. Pokud ale vztah mezi rodiči funguje a otec jezdí na návštěvy, mohou společně chodit na vycházky apod.

3. Jaký mají holky denní řád? Mají nějaké povinnosti?
Denní program mají, v určitou dobu vstávají, obědvají apod. Vzhledem k miminkům ale žádná striktní pravidla ani existovat nemůžou. Jejich hlavní povinností je starat se o své dítě, jinak samozřejmě uklízejí, perou si a žehlí, vaří pro děti apod. Musí také respektovat určitá pravidla, která zde máme, jako například čas vycházek a propustek.


Zdroj: fotolia.com

Eva, 17 let: SUPER POCIT, ALE MOC BRZO!

Eva má osmiměsíční Simonku. I když je šťastná, že ji má, přiznává, že občas by to všechno vrátila...

S tátou Simči, jsem byla čtyři měsíce. Nebrala jsem antikoncepci a spoléhala jen na něj. Jednou si nedal pozor, a už to bylo. Na moje těhotenství přišla ale až máma, která si všimla mého nezvyklého přejídání. Koupila mi těhotenský test a on byl vážně pozitivní. Byla jsem dost zaskočená, ale převažovala radost. I máma mě podpořila, zato táta vyváděl. Řval na mě, že si to mám nechat vzít, že si zkazím život, že nedostuduju, že to nemůžu zvládnout a tak. Neposlechla jsem ho a na potrat nešla. A táta Simči? Ten za mnou přišel až do porodnice. Jeho prvotní nadšení bohužel brzo vyprchalo. Dostal asi strach ze zodpovědnosti, a tak jsem se s ním viděla až u soudu. Měl by mi platit každý měsíc 4000 Kč, ale do dneška jsem nic neviděla - ani jeho, ani peníze. Pořád mě to dost mrzí, ale snažím se žít dál, hlavně kvůli malé. Domů z porodnice jsme už bohužel nemohli. Ve 3+1 nás bylo sedm v podmínkách dosti nevyhovujících pro dítě. Jsem proto nakonec ráda, že jsme tady. Naučila jsem se tu spoustu věcí, které bych sama určitě jen tak nezvládla. Je to vážně úžasný pocit být máma, ale uznávám, že je to dost brzy. Někdy mám chvíle, kdy bych se nejradši vrátila zpátky do toho bezstarostného období, ale vím, že to nejde. Mám před sebou jinou etapu života. Našla jsem si nového přítele, který o nás obě stojí, a tak doufám, že to konečně vyjde.

Dětské soutěže krásy

4. října 2011 v 16:17 | magazin.libimseti.cz |  Diskuze

Dětské soutěže krásy: Pláč a přetvářka


Dětství by mělo být obdobím her a bezstarostnosti. U spousty dětí však tento scénář neplatí. Příkladem jsou holčičky, které se účastní dětských soutěží krásy.
23. září 2011
Botox: Prevence proti (dětským) vráskám
Kdo ví, co si Britka Kerry Campbell, momentálně žijící v San Franciscu slibuje od své osmileté dcery... Ale asi to nebudou jen samé jedničky na vysvědčení, před nedávnem totiž poprvé píchla dceři do obličeje botoxovou injekci. Důvod? Ten je prostý: mělo jít o prevenci proti vráskám, aby její holčička na dětské soutěži krásy nebyla za šeredku.

/ foto: uk.lifestyle.yahoo.com


Jaká matka, taková dcera
"Moje dcera už botox párkrát měla a je s ním naprosto v pohodě," tvrdí se matka. Záměrně však nedodává, že první aplikace byla pro osmiletou Britney bolestivá. "Občas to bolí. Jsem z toho nervózní, ale už jsem si zvykla. Po botoxu jsem totiž hezčí," tvrdí malá slečna. "Nejsem jediná, kdo se stará o to, aby dítě vypadalo skvěle. Hodně matek v soutěžích krásy dává svým dcerám botoxové injekce! Navíc, já mám s botoxem vlastní zkušenost - chodím na něj již několik let - a vím, že je to bezpečné," dušuje se Kerry.

/ foto: uk.lifestyle.yahoo.com
/ foto: uk.lifestyle.yahoo.com

Krása ničí dětskou duši
Ovšem otázkou v tomto případě není jen to, jestli zkrášlující procedura má vzhledový efekt. Podle odborníků jde rovněž o psychickou stránku věci. Neustálý tlak na bezchybný vzhled a nepříjemné "omlazující" procedury mohou holčičku duševně poškodit: "Když jsem o tom poprvé slyšel, byl jsem v šoku. Takové chování matky může mít vážný dopad na psychiku její dcery. Proto bych jí doporučil, aby malou Britney poslala k psychologovi, který by zjistil, jestli nemá rozostřené vnímání reality a uvědomuje si, co je skutečnost a co pouhá fikce. U dětí, které jsou vystaveny tomuto tlaku, je to časté," tvrdí kalifornský psychiatr, doktor Charles Sophy.

Anděl s ďáblem v těle
V případě Britney však nejde jen o botox, ale i o jiné "zkrášlovací procedury". Její matka jí třeba epiluje nohy voskem, aby působily "ženštěji". Ale přes všechny tyto snahy, věk holčičce nikdo neodpáře. Britney je v osmi letech na soutěžích krásy už jen "veteránkou". Na paty jí totiž šlapou mladší soupeřky, jako třeba dvouletá Mia. Když se tento blonďatý andílek, který věkově neuzrál ani na to, aby byl přijat do školky, zjevil před porotou dětské soutěže krásy TLC Toddles and Tiaras, mnohým spadla čelist. Holčička si to totiž na pódium přimašírovala v andělském outfitu, aby se během sekundy změnila v sexy dračici se špičatou podprsenkou ve stylu Madonny.

/ foto: www.oddee.com


Dětská hra na dospělé
Kolem vystoupení malé Mii se zvedla vlna nevole. Je skutečně na místě, aby se dvouletá holčička promenádovala na pódiu ve špičaté podprsence a vilně vlnila? "Je to show, nic víc. Pořadatelé soutěže chtěli, abychom vymysleli něco extra a nechali se inspirovat celebritami. Dát malé korzet se špičatou podprsenkou byl risk, ale já to beru jako by to bylo maškarní. Nic víc," říká matka dvouleté soutěžící, Tina Grande.

/ foto: www.dailymail.co.uk


Uspěješ, nebo bude zle
O tom, co všechno způsobují dětské soutěže krásy by mohla vyprávět šestiletá "královna krásy" Eden Wood. Ta dostala hysterický záchvat poté, když její kostým na vystoupení nedorazil včas. Děvčátko se muselo uklidňovat v náruči své matky. Ta však na něj byla tvrdá: "Uděláme tady to, co musíme... Jinak se můžeme sbalit a jít domů..." Malá soutěžící se nakonec vzpamatovala a nechala se znovu nalíčit, upravit a dodatečně přehrála své číslo. K výkonu jí vybičovala nejen matčina tvrdá slova, ale i soupeřka, pětiletá Alexis Todd.

/ foto: www.dailymail.co.uk


/ foto: www.dailymail.co.uk


Miláčku, snaž se být dokonalá!
Tato malá míšenka je rovněž pod vlivem své matky, která jí dělá záměrně výrazný make-up, který má podtrhnout její karamelovou pleť. Aby toho nebylo dost, dokonce děvčátko poslala k chiropraktikovi, aby jí "srovnal záda" a zlepšil postavení těla.

/ foto: www.dailymail.co.uk


/ foto: www.dailymail.co.uk


Sen o Hollywoodu
Takové praktiky ambiciózních matek veřejnost pobuřují. Nicméně, pravdou je, že zoufalé ženy pouze dělají to, co jim pořadatelé soutěží krásy nadiktují. Otázkou je, proč na dětských soutěžích krásy je vyžadováno, aby se děti chovaly jako dospělí a dívenky, kterým je sotva na to, aby si hrály s panenkami, se vlnily jako protřelé třicátnice... Většina matek se však nad těmito aspekty příliš nezamýšlí. Mají jediný cíl - uspět. Mnohé totiž doufají, že vítězstvím v těchto soutěžích si holčičky zajistí vstup do Hollywoodu. A hvězdná kariéra ve filmovém průmyslu sype peníze... Miliony... A to za tu námahu opravdu stojí...
Wanda


Návštěvníkům mého blogu :
Váš názor ? ?Myslíte si že tyhle soutěže krásy pro malé holčičky jsou normální ? Nebo že je tenhle svět povrchnosti až pro dospělé ženy ? ??

Tampony mi málem zničily zdraví!

4. října 2011 v 16:04 | prozeny.cz |  Zdraví
Na obsah stránky

Příběh čtenářky Šárky: Tampony mi málem zničily zdraví!

Tampon neumožňuje odchod škodlivin a tělo se může začít bránit
Foto: Thinkstock
Tampon neumožňuje odchod škodlivin a tělo se může začít bránit
"Tampony, super věc pro moderní ženy - i já si to ve svých sedmnácti letech myslela," svěřuje se se svou nepříjemnou zkušeností třiadvacetiletá Šárka Zitová. "Dokud mě mé zdraví nevyvedlo z omylu!" Co se stalo?

"Byla jsem normální zdravá holka. Nikdy jsem se s ničím neléčila, a proto by mě nenapadlo, že se mi něco takového může stát," popisuje Šárka. 
"Všechno přitom začalo obyčejnou nevolností. Byla jsem unavená, bolely mě podivně ruce, a především nohy. Jediné, co mi od potíží pomáhalo, byla neustálá chůze. Když jsem jsem se ale dostala do stavu, kdy jsem místo spánku chodila od půl páté ráno po zahradě, rodiče mě vzali k lékaři."

Co zjistil lékař?

"Nic se nejí tak horké, jak se uvaří," domníval se zřejmě doktor, ke kterému Šárka Zitová přišla. "Po mém popisu nevolnosti a bolesti nohou si myslel, že jenom nechci při pátku do školy. Nechal mě ale i tak raději doma a řekl, že kdyby se něco přes víkend dělo, ať v pondělí přijdu znova." A ono se dělo. 
"Už během soboty jsem dostala vysoké horečky a můj stav se vůbec nelepšil. V pondělí ráno mi udělali odběry krve a odpoledne už jsem byla zpátky u lékaře. Ten byl zděšen - v krvi jsme neměla vůbec nic v normě. Poslal mě okamžitě do nemocnice."
Šárka má s tampony velmi špatné zdravotní zkušenosti; archivFoto: archivŠárka má s tampony velmi špatné zdravotní zkušenosti

Jako pokusný králík

Přesně tak si prý Šárka připadala: "Všichni se na mě chodili dívat, ptali se, co a jak mě bolí, dělali mi odběry, měřili teplotu, jenže nikdo netušil, co mám za potíže," popisuje svůj pobyt v nemocnici. Po dvou dnech prý jednoho lékaře napadlo, jestli náhodou nemá Šárka menstruaci a nepoužívá během ní tampony. "Kývla jsem hlavou. Proto mi okamžitě odebral vzorek tamponu na analýzu." A? Problém s názvem zlatý stafylokok ve stadiu septického šoku byl na světě!
Co je septický šok?
"Příčinou infekčního neboli septického šoku může být jiné infekční onemocnění - mykotické, bakteriální, virové," vysvětluje gynekoložka Johana Malátková. "Může ho vyvolat nejen živý mikroorganismus, ale i mrtvé bakterie, popřípadě jejich části. Průběh šoku je doprovázen třesavkou, vysokou horečkou, bledostí, poruchou vědomí a jinými příznaky. Může dokonce vést ke smrti během několika hodin," varuje lékařka Malátková. A jak to souvisí s tampony? Laicky řečeno, na nich po zavedení ulpívají výše zmíněné mikroorganismy a ty spustí zánět.

Vzácná nemoc

Od té chvíle měl na starosti Šárku Zitovou sám primář. "I přes své letité zkušenosti nechápal, že za tohle můžou tampony," cituje ho studentka. A co se s ní dělo dál? "Nasadili mi silná antibiotika a za tři dny už mi bylo podstatně lépe.
 Když jsem se zcela uzdravila, pan primář mi přiznal, že zjištění důvodu mé nemoci bylo za minutu dvanáct. On sám se s pacienty se septickým šokem, včetně mě, setkal prý jen třikrát. Jeden člověk to bohužel nepřežil a druhý má doživotní následky."

Šťastný konec

Pár měsíců poté prováděli Šárce testy, zda je nebezpečí zažehnáno. "Kvůli oslabení mi sice zjistili začínající mononukleózu, ale antibiotika to opět dala vše do pořádku. Každopádně jsem měla štěstí, že mám - jak se říká tuhý - kořínek. A silnou imunitu, díky níž jsem nemoc zvládla dobře," je ráda dnes už bývalá pacientka. "Později jsem hledala na internetu, zda jsou ženy, kterým se stalo totéž. A zaskočilo mě, že jsem je našla, a to po celém světě. Zjistila jsem, že se ví o potížích s tampony, ale nikdo o tom nemluví."
P. S.: "Už je to skoro šest let, co se příhoda stala. Tamponům se vyhýbám obloukem, jinak naštěstí žádné následky nemám. Ale už se nevydržím dívat, jak se tampony všudypřítomně propagují... Proto jsem chtěla, aby vznikl tento článek. Nedávno zveřejněná zpráva, že dívka po zavedení tamponu upadla do bezvědomí - kvůli septickému šoku, mě jen utvrdila v tom, že vás, holky, taky musí někdo varovat," dodává na závěr Šárka Zitová.
Co na Šárčin příběh říká gynekoložka MUDr. Zuzana Fučíková, CSc.?
"To, že se skutečně může při používání menstruačních tamponů vyskytnout velmi zřídkavě septický šok, ví každý gynekolog a domnívám se, že i laická veřejnost je v tomto směru celkem slušně informována. Je to však příhoda málo frekventní, která často souvisí s nesprávnou manipulací s tampony. Ženy, které trpí poševními záněty, by tampony rozhodně používat neměly. Je také důležité dodržovat správnou hygienu a vhodný interval při výměně. Jak velmi častá manipulace, tak dlouhodobé ponechání tamponu v pochvě mohou podpořit vznik komplikací. U zdravých žen, dodržujících základní hygienická pravidla, bych se tamponů nebála. Samozřejmě, že ani při dodržování všech pravidel není nikdy komplikace vyloučena.
Nakonec je třeba si uvědomit, že menstruační tampony nejsou jediným rizikem, se kterým se můžeme v běžném životě setkat. Jsou to i různé potraviny, doplňky stravy a také například kosmetika, které mohou vyvolat podobné reakce, až šok."