Apolena (16 let) si opakovaně prožila románek s arabským přítelem. Netušila však, jak bouřlivá bude reakce rodičů...
S Hasanem jsem se seznámila před rokem a půl na ostrově Djerba. S rodinou tam jezdíme každý rok už několik let a právě tam jsem si poprvé začala tak nějak víc všímat kluků. Hasan dělal v našem hotelu číšníka.
Líbil se mi hned od prvního okamžiku. Podle jeho krásných úsměvů a flirtujících poznámek jsem brzy pochopila, že ani já mu nejsem lhostejná. Jen jsem se to nesnažila moc prožívat. Vím, že Arabové dokážou být hodně přátelští a zvlášť k mladým cizinkám. Přesvědčovala jsem se proto, že jsem jen jedna z mnoha. Jenže Hasan se přeci jen choval trochu jinak a měl oči jen pro mě. A tak jsem se do něj bláznivě zabouchla a začala si románek, za který mě teď všichni nenávidí.
PSAL MI, ŽE MĚ MILUJE
Když jsem odjížděla, bylo mi samozřejmě hodně smutno.
Sice jsme si vyměnili kontakty, ale já tomu pořád moc nevěřila. Říkala jsem si, že hned, jak přijede další turnus, na mě zapomene. Ale nezapomněl. Pořád mi psal, jak mě miluje, a jak by mě zas chtěl vidět. Nabídl mi, že by klidně za mnou přijel do Prahy. Ještě dva měsíce jsem odolávala a pak mu napsala, ať tedy přiletí.
NÁVŠTĚVA V PRAZE
Přijel sice na celý týden, ale já si na něj udělala čas jen jeden den. Přeci jen se o našem setkání nesměli dozvědět naši. Myslím ale, že i tak jsme si to při procházce po Praze krásně užili.
Hned, jak jsem ho zas po dlouhý době viděla, mě hrozně přitahoval. Přivítal mě krásnou kyticí a celý den mě obletoval jako nějakou princeznu. Samozřejmě, že mi to dělalo moc dobře. Po odjezdu jsme si zas dlouho a často psali SMSky. V létě to ale nějak utichlo. Říkala jsem si: sejde z očí, sejde z mysli....
A pomalu taky začínala zapomínat.
DALŠÍ SETKÁNÍ
V říjnu dalšího roku jsem jela s babičkou a dědou opět na Djerbu. A zase do stejného hotelu. Ve skrytu duše jsem si říkala: co když tam náhodou bude i Hasan? A opravdu. Hned po příjezdu do hotelu jsem ho uviděla stát u recepce. Usmál se na mě tím nejsladším úsměvem. Skoro se mi podlomila kolena a srdíčko se mi pořádně rozbušilo. Věděla jsem, že jsem v tom zas až po uši. I přesto, že v tý době jsem měla vztah v Praze s jedním super klukem, během chvilky jsem na něj zapomněla a měla oči jen pro Hasana.
TAJNÉ SCHŮZKY
I když si našeho flirtování babička s dědou všimli, nějak tomu naštěstí nevěnovali pozornost. Přesto jsme se museli scházet tajně. Vždycky jsem se na něco vymluvila a vycházelo to.
Prožívala jsem tak s Hasanem další super chvíle. Dokonce mě hrozně chtěl seznámit s rodiči, ale to jsem raději odmítla. Uvědomila jsem si totiž, že tohle se u Arabů bere jinak. Vím, že by to znamenalo velký závazek a bůhví, jestli by mě pak odvezl zpátky do hotelu.
NEČEKANÉ PŘISTIŽENÍ
Pak přišel poslední den našeho pobytu a já věděla, že tentokrát se mi bude odjíždět ještě mnohem hůř než před rokem.
Ten večer jsme se měli sejít s Hasanem na pláži. Bylo to úžasně romantické. Líbali jsme se, hladili a nakonec se i milovali.
Jenže to jsem ještě netušila, co nám tyhle krásné chvíle zkazí.
Bohužel jsem úplně zapomněla na čas. A jelikož bylo jedenáct hodin a letadlo nám letělo ve dvě, děda se po mě začal zuřivě shánět. Načapal nás na pláži přímo při tom. Byl to šílený šok pro všechny. Začal na Hasana hrozně řvát. Pak mu dokonce vrazil několik ran. To už jsem zas začala řvát já na dědu. V tu chvíli jsem ho fakt nenáviděla.
Pak mě odtáhl potupně do hotelu. A ještě tu noc zavolal rodičům, co strašného jsem provedla. Vyčetli mi, že jsem je šíleně zklamala a že už se mnou nikdy nikam nepojedou. Připadala jsem si jak největší zločinec.
Přitom jsem neudělala nic tak hrozného. Jenže děda ani babička se ne a ne uklidnit. Snažila jsem se jim vysvětlit, že on je úplně normální slušný kluk. Jen holt má tmavší oči, pleť a vlasy. Jenže jim asi ani nevadilo to, že je Arab, ale spíš to, že se tahám s nějakým nicotným pinglem.
VŠECHNY JSEM ZKLAMALA
Celou cestu domů se mnou skoro nepromluvili. A já to celé probrečela. Hned, jak jsem vystoupila na Ruzyni, mi přišla od Hasana hezká sms. Jenže za chvíli nato jsem to zas pro změnu schytala od rodičů. Bylo vidět, že jsem je taky zklamala.
Pořádně se mnou začali mluvit asi až po měsíci. Bylo mi hrozně. I tak jsem si ale pořád psala s Hasanem. Když na to naši přišli, raději mi mobil na čtrnáct dní zabavili. Bohužel taky skončil můj "český" vztah. Když jsem Davida po návratu uviděla, strašně se mi najednou zprotivil. Nevydržela jsem to a všechno mu vyklopila. Byl zaskočenej, ale nakonec řekl, že na to můžeme zapomenout... Nedokázala jsem to. Pořád jsem byla myšlenkama u Hasana.
CHCI ZAPOMENOUT
Už je to půl roku, co jsem odjela z Djerby a babička s dědou mě stále ignorují. Už několikrát jsem je snažila přesvědčit, že už budu hodná, ale nedají si pořád říct. Je mi to strašně líto - a kdyby to šlo, nejraději bych to všechno vrátila. I když jsem si zažila hezký románek, uvědomuju si, co jsem tím všechno způsobila a o co jsem přišla. Hrozně mě mrzí, že mi z rodiny už pořádně nikdo nevěří a přišla jsem i o super kluka. A tak by bylo nejlepší na Hasana nadobro zapomenout. Jenže on se nevzdává. Stále mi píše. Raději už mu neodpovídám, ale bojím se, že jednoho dne za mnou zase přijede do Prahy - anebo ho příští rok opět potkám na Djerbě a zas v tom budu lítat...
Psycholog říká:CIZINCE - ANO ČI NE?
Pokud se rozhodneš, že ano, je třeba počítat s pár věcmi. Vašim se to nejspíš nebude líbit. Důvod? Předsudky k určitým národnostem, nedůvěra, odstrašující příběhy o dívkách zavlečených do arabských zemí... Sama ale víš, že lásce neporučíš.
Pokud na váš vztah rodiče přišli a neschvalují ho, je zbytečné snažit se je přesvědčit, nejspíš byste se jen pohádali. Dej jim čas a uvidíš, jak se věci vyvinou. Třeba se jejich postoj změní, až tvého kluka poznají. Rodiče mají asi největší obavu z toho, že se za svým miláčkem jednou odstěhuješ a skončíš jako jedna z jeho mnoha manželek, bez práva sama opustit zemi. Jakkoli nereálné se ti to teď možná zdá, určitě ti nedoporučuji to pokoušet a jezdit za ním do jeho rodné vlasti samotná.
Jerry
Jožínek
Berry
